měnit sny ve skutečnost.

26. srpna 2012 v 19:01
"měla bys začít cvičit, roste ti bříško. vím, že je to teď u holek moderní, ale.."
manžel sestřenice na víkendové rodinné oslavě. jak milé. vážně miluju, když se rozpoutá debata tohohle typu mezi dvaceti lidma. obzvlášť, když se to průběžně řeší během celýho večera a všichni mi nabízí jídlo a ptají se, proč si nedám dort. a teta, která mi "nenápadně" desetkrát naznačuje, že jsem hrozně hubená a měla bych si něco dát.
ne, díky.

bezprostředně mě napadlo, že se na všechno vykašlu, přestanu jíst a ukážu tomu debilovi, že nemá mít takový poznámky. že dokážu bejt hubená a klidně i vychrtlá.
je to lákavý. nechat je, ať se o mě bojí. nechat se klidně někam zavřít, hlavně, ať se za sebe zbavím odpovědnosti. ať mám důvod, proč nejít za rok na vejšku..

ne.

nechci.

nesmím.

nic z toho problémy nevyřeší.
zhorší je.
bude to jenom horší.

takže dávám těmto myšlenkám sbohem a pustím se do posledního týdne prázdnin, a do nového školního roku, s cílem (opět) zdravě jíst, cvičit s Jillian a běhat. být se sebou alespoň trochu spokojenější.
a.
udělat maturitu a dostat se na vejšku.
přítele nemám.
volnýho času spousta.
není důvod, proč bych to nemohla zvládnout.
pokud si ten důvod sama nevymyslím.
pokud budu chtít.

Pinned Image

Pinned Image
 


Komentáře

1 Zoya Zoya | Web | 26. srpna 2012 v 20:49 | Reagovat

držím palce, skoč do toho po hlavě :) takový poznámky ať si strčí víš kam ;)

2 just-onelittle-thing just-onelittle-thing | Web | 26. srpna 2012 v 21:33 | Reagovat

"není důvod, proč bych to nemohla zvládnout."
to není.
ale taky není důvod se cítit, tak jak se cítíme.

Nesnášim poznámky typu, "ty seš moc hubená. Dej si tady dortíček." a pak "ty si nějak přibrala, viď?"
eh...
Miluju tyto debaty.
Když mi řekla babička, že jsem přibrala (předtim si stěžovala, že jsem moc zhubla) myslela jsem, že snad odejdu.
Přestat jíst a ukázat jim. blbci.
Proč musí všechno analyzovat. Mě. ať se starají o sebe.

Každopádně. Šaty na maturiťák. - nemám.
Já z toho zas nedělám velkou věc. ALe vim, že bych to pomalu měla řešit.
Zhubnout do tý doby, to by pro nás mělo bejt celkem umožnitelný.
šaty chci taky černý :D. zatim jediný kritérium. nevim, když zhubnem - budou nám velký. ale čekat, a pak už nebude výběr. prekérní situace.
jenže to vidim tak, že to řešení budu odkládat tak dlouho a budu čekat, až se to vyřeší samo.
jak se všim.
jenže ono se to samo nevyřeší žeo.

Prodej nepotřebnejch hadrů a věcí je dobrej nápad. to asi zkusim. Co za to dám. Bylo by to fajn, něco vydělat.
nevděčnost podruhé - peníze bych si nechala pro sebe.

Škola. :-!
Je mi na blití z tý představy. Spolužáků, obědů, tělocviků, testů, zkoušení, ...
To budou nervy. Myslim, že 1.šk. den se zhroutim.
Tenhle posl. rok. Je ten nejdůležitější.
velká zodpovědnost. a je to jen na nás.
to mě děsí.
ale ,.není důvod, proč bychom to nemohli zvládnout.

Budeme se snažit!
Zkusíme se schovávat před myšlenkama, který nám to budou vymlouvat. Stavama, který nás nechávají ležet v posteli celý den.

Už sme to posrali dost. Neposerem si to víc.

Zhubnem.
Tetování. (!!)
Uděláme maturitu.
Vybereme si VŠ.
a dostaneme se tam.

zvládlo to už tolik lidí. Proč ne my?

To že se už teď dusim strachem a nejistotou, .. na to musim zapomenout.

We´re gonna burn in hell anyway.
Táákže :)

3 effy effy | Web | 27. srpna 2012 v 19:37 | Reagovat

Máš pravdu...jr to nejtěžší. Nejhorší je, že vím, že to přece můžu změnit, ale prostě jsem slaboch..

Musím říct, že manžel sestřenice je asi kretén. pardon. Nesnáším lidi s těmahle kecama.

Držím palce! A přesně jak říkáš není důvod proč bysme to nemohly zvládnout!:)

4 Minnie* Minnie* | Web | 28. srpna 2012 v 0:33 | Reagovat

Máš pravdu, problémy to neřeší a naopak, bylo by hůř. Přitom sama do tohohle světa hrozně chci a přitom vim, že je to nesmysl:/ ..

a s tou Jillian.. no hele :D ty první dva-tři dny jsem to chtěla skončit, vůbec mě to nebavilo, teď už mi to tak nepřijde a chvílema mě to i dokonce baví:) a i když dneska ráno tam bylo spíš to "kašlu na to" :D ale ten pocit po cvičení je mnohem lepší, tak snad zvládnu ještě dalších 25dní :D

5 just-onelittle-thing just-onelittle-thing | 28. srpna 2012 v 21:02 | Reagovat

Každý hráč musí akceptovat karty svého života, který mu dává. Ale jakmile jsou v jeho rukou, je třeba rozhodnout jak hrát, aby vyhrál.

Připadám si jako děcko hrající hru, které nerozumí.
Ruka plná karet, ale nevím co si s nima počít.
Jakej je cíl hry? Kdo se označuje za vítěze?

...Ale pojďme to zkusit.

just keep running for the real life.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.