je mi zle.

19. srpna 2012 v 11:43
z toho, co dělám.
a hlavně z toho, co nedělám.

stav mimo realitu přetrvává a už je k nesnesení.
dokud jsem měla povinnosti (brigáda) nebo danej program (třeba naše cyklo-dovolená), tak to šlo. byla jsem schopná fungovat, dokonce jsem i často pouštěla ke slovu Jillian a cca jsem i dobře jedla. jak ale mám (vytoužený) volno, nedělám nic, protože nic mi nepřináší uspokojení, nic mě nebaví. nemám důvod jít ven, stačilo by někomu napsat a mohla bych jít ven s kamarádkou ze základky, co jsem pár let neviděla, mohla bych jet ke kámošovi, mohla bych jít na koupák (no, asi bych nešla, i kdybc se mi chtělo), mohla bych jít pít, nakupovat a nevim co ještě, ale nemám proč. a na běhání je moc teplo/moc lidí.
a tak jsem za necelý dva dny hotová s první řadou american horror story (thanks Saph, great!) a s lolitou a lakomcem (aspoň četba k maturitě, když nic jinýho, i když ani netušim, kolik těch knížek teda budeme muset přečíst, mohli by se konečně už dohodnout, jak ta maturita bude vypadat, začíná mě to lehce znervózňovat). jestli změněj kánon knih a ty, co jsem přečetla, tam nebudou, tak oznamuju dopředu, že spáchám atentát nebo sebevraždu.
mozek automaticky vypne a nemyslí na stresový události a úvahy o budoucnosti, o tom, co bude, co bych měla; radši se užírá tím, co být mohlo a nebude, nebo o budoucnosti sní a maluje si jí (například M.zazvoní u dveří, řekne, že se nic nestalo, že se na mě nevykašle, ať udělám cokoliv a že mě chápe, že ví a i tak zůstane, ale k ničemu mě nebude nutit; nakonec je všechno v pohodě, k tomu odmaturuju na výbornou, dostanu se na skvělou vejšku, každej den běhám a všichni mě obdivujou, blabla).
nic z toho se nestane.
takhle rozhodně ne.

ze sezení na posteli a občasných záchvatů posilování mě bolí záda.
a včerejší den byl nejhorší a krásně to zakončil; trochu jsem se opila, dostala chuť k jídlu a řekla si, že to je jedno, i když je jedenáct večer, skončilo to v objetí staré známé, kterou jsem úspěšně odmítala už nějaký tři měsíce. hm.
tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný.

jestli nezačnu něco dělat, skončí to špatně.
nedovol, aby tě strach z prohry vařadil ze hry, sakra.
push yourself.

psala jsem tady, že chci něčeho dosáhnout.
ale to nepůjde, když se o to nepokusím.
we are gonna burn in hell anyway.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.