sometimes..

1. července 2012 v 13:41

..scared to death.




 


Komentáře

1 Carolina Carolina | 1. července 2012 v 13:50 | Reagovat

kedy sa toto peklo skončí
!

2 confused confused | Web | 1. července 2012 v 20:04 | Reagovat

Ach, jak tohle znám. Ale musíš to překonat, jinak to nejde. Vždycky se stane, že tě něco zase strhne dolu, ale jde o to bojovat! Fall down seven times, stand up eight! :)
Tak tě mám napsanou, energii budu rozdávat! ;D Jo, já zatim byla běhat jednou, bavilo mě to a všechno, ale v těhlech pařácích jde běhat jedině ráno a vykopat se z postele je fakt výkon... ještě když pak zjistim že prší, to mám chuť na to hodit bobek! :D Co bys říkala na challenge? Půjdeme za červenec běhat aspoň... řekněme 15x pro začátek? :D
Já vím, váha je orientační, ale pro začátek, když shazuju ty tuky a svaly se ještě nerýsují jí beru jako orientační hledisko, s naší váhou opravdu orientační :D

3 confused confused | Web | 1. července 2012 v 20:36 | Reagovat

právě, vyburcovat se k tomu začátku je peklo, ale když se ohlídneš zpátky a vidíš co už jsi zvládla... sotjí to za to, ať jde o cokoliv :)
bezva! už teď to zní děsivě :D moje kondička taky neni nic moc, ale to se zlepší! už při tom pomyšlení mě bolí nohy :D

4 Saphire (dirty liar) Saphire (dirty liar) | Web | 2. července 2012 v 14:41 | Reagovat

Vůle je něco, co v tobě nejspíš už je nebo vůbec není a nikdy nebude, hlavně, co se určitejch věcí týče.
"když člověk nedělá prakticky nic jinýho než že šílí uvnitř svý hlavy" to jsi vystihla dokonale.
Sama. Sama. Sama. Jenže, kdy se tak nebudeme cítit? Může kolem být stovky cizích lidí nebo jeden člověk, kterýho máš i ráda a stejně se budeš pořád cítit sama. Sama na všechno. Dá se tenhle pocit vůbec nějak změnit?
Už jsem si ve věčně chvil jistá, že nechci, aby mi bylo dobře, už jenom nechci být. Smazat mnou existenci a nechat ostatní spokojeně žít, beze mě.
V jednom filmu (kterej teda stál za hovno, ale budíž..) říkali něco o tom, že když nedokážeme zvládat tyhle stavy, emoce, tak jsme na nich závislí. Přijde mi to pravdivé.
Když cítím tu otupělost a chlad, chybí mi smutek a to všechno kolem, je to divný, nevím, jak to vysvětlit, ale asi to chápeš. I kdyby nám bylo třeba chvíli líp, tak se vrátíme zase k tomuhle, protože jsme zvyklé, závislé a jaksi nás tohle uspokojuje.
Mám tři řezné ranky na tváři, lidé se ptají, co se mi stalo. "To mám od kočky." Možná je to, jako  kdybych chtěla přivolávat pozornost, mohla by se vesele řezat na místech, který neuvidí, dobře, i to dělám, ale takhle viditelně..já nevím.. ale líbí se mi to.  Vždycky, když někde vidím svůj odraz.. připadám si jako feťák.
Jak já nenávidim, co se děje v mojí hlavě. Nejsem schopná žít něčím jinym. Jediné, co říkám je ano, ne, nevím a kupa sprostých slov. Jak úžasné.
Poslední dny se obzvláště seru, nepřejde to, zvyknu si a pak to bude zase horší.
Podle mě není šance přežít..zůstat..cokoliv.. jde to do sraček už tolik let..

5 confused confused | Web | 4. července 2012 v 10:27 | Reagovat

Já jsem teď zase nemohla jít běhat dva dny, protože jsou tady v kuse bouřky a prší :D ako já mám takový počasí ráda, ale až budu ten běh dohánět... ouč.
Tvořim všechno možný vlastně, nejradši normálně kreslim, ale jinak různý tašky, náramky, ... Nebo designy na blog, texty, whatever. :D
Hej, to s tou propiskou taky občas dělám :D Abstraktní obrazy miluju, třeba i Dalího a tak. Dostává mě, když na nějaký výstavě slyšim ty lidi si říkat "hele, tady je dům, tohle bude asi kytka, a tady králík, ..." jako wtf? možná jsem jediná kdo v tom vidí spíš emoce než domečky a kytičky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.