midnight sun.

4. července 2012 v 16:46
hodiny odbíjejí tichou půlnoc.
zatímco slunce září tak, že nic nevidíš.
snažím se prohlédnout tu tmu skrze tebe.
proč?
stejně nechávám oči zavřené.

nejsem.
nedokážu být.
někdo?
ani nic, co bys měl chtít.

občas se dostaví lehká naděje.
dotkne se okraje.
a zase zmizí.

nejsem tady.
dnes ne.
možná zítra.
a možná už nikdy.

spát a už se neprobudit.
ochromující prázdnota.
hořkost tvého pohledu.
a zoufalá naděje, že se snad něco změní.

nebuď naivní.
přece mě znáš.
nebo ne?
asi ne dost.
buď rád.
 


Komentáře

1 F. F. | Web | 4. července 2012 v 18:12 | Reagovat

Jsem zpět na blogu....

Tvé články čtu, ale upřímně - nevím co napsat. Vždy mám smíšené pocity, chci ti napsat něco jako ať se držíš ale říkám si že to je moc jednoduchá odpověd. A potom...raději nenapíšu nic. Zbaběle...

2 KayaSc. KayaSc. | Web | 4. července 2012 v 21:22 | Reagovat

Nikdo nas nezna.
Videli by pustou cernotu, beznadej, zoufalstvi, ... Odevzdanost.
Ty zachvevy nadeje jsou jako rany nozem.
Jsme tady? Zijeme?
Ne..
Svou dusi, vsim krome telesne podoby tu uz asi nejsme.
Nedokazeme byt.

Promin ze se neozyvam.
Bud jsem pryc nebo se to neda. Chapes.
Od 14. Jsem snad cely prazdniny doma, tak tu budu vice.

3 Saphire (dirty liar) Saphire (dirty liar) | Web | 4. července 2012 v 23:43 | Reagovat

Když to tomu někomu řekneš, pomůžeš spíš jemu než sobě. Možná tě úplně nepochopí, ale bude obeznámen se situací. Teda já nevim, mně to svěření nijak nepomáhá, říká se, že sdělená starost je poloviční starost, ale asi to "funguje" jen u někoho.
Cítit tyhle sračky je snad na stejný úrovni jako necítit nic, všechno pocity jsou k ničemu, blbý, hloupý, trapný, zbytečný. Nemám pocit, že by to mělo v brzký době skončit. A pořád to jde víc do sraček..

4 Emily Emily | Web | 18. července 2012 v 11:06 | Reagovat

Máš skutečně talent!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.