i wish to be somebody.

7. července 2012 v 18:58
Vždycky jsem chtěla být v něčem lepší než všichni ostatní. V něčem vynikat. A by si mě s tou onou věcí všichni spojovali, abych byla B, ta holka co skvěle dokáže __________. Sice mi některý věci nikdy nešly (výkony v hodinách tělocviku například), většinou jsem ale ve věcech celkem dobrá, učím se celkem dobře, mám vyznamenání, jsem celkem chytrá, docela hezky kreslím, celkem umím zpívat, docela dobře píšu, většinou mi nedělá nějaký velký problémy mluvit před lidma (až na posledních pár měsíců) a já nevim co ještě. Ale v ničem nejsem skvělá. Vždycky se najdou alespoň dva lidi jen z okruhu lidí kolem mě, kteří jsou lepší. A já zůstávám jen B. Prostě B, co je celkem dobrá.

Nedokážu si představit, co budu dělat za deset let. Vlastně..co bude za rok? Mám jít na vš, ale na mojí "vysněnou" architekturu bych se musela začít připravovat už daleko dřív, nutriční terapeut je pro lidi okolo moc "málo prestižní obor se slabým uplatněním" a na nic jinýho bych neměla chuť a asi ani možnosti.

Myslela jsem si, že alespoň, nehledě na to, co se stane příští rok, budu nejlepší kamarádka. Nejsem.
Chtěla jsem být jeho přítelkyně, jediná a milovaná, ale nedomyslela jsem, že bych musela být taky upřímná a milující. A tak to nefungovalo. Takže nejsem opět nic.
Jediný co jsem samozřejmě pořád je dcera. Neznevažuju důležitost rodiny, ale..to prostě nestačí.

Takže? Jsem B. Ale co dál? Když nejsem nic, nikdo pro nikoho ani pro sebe..
..kdo teda jsem?
 


Komentáře

1 confused confused | Web | 7. července 2012 v 22:37 | Reagovat

Páni. Přesně tak se cítím taky. :D A ne, ten článek jsem přečetla až teď, vystihlas to naprosto přesně. Vždycky na to začnu myslet, když vidím ostatní, jak cvičí závodně, tancují, krásně kreslí, jezdí na soutěže pěvecké, ... Jenže já prostě nikdy nenašla tu "svojí věc". Nevím, čím to je. Mám to stejně - celkem dobrá ve všem, co mi přijde pod ruku, ale nikdy výjimečná. Možná kvůli tomu se teď tolik upínám na to zhubnutí. Třeba pak budu aspoň "ta co zhubla". Nevim, jestli to je směšný nebo jenom smutný...

"A já zůstávám jen B. Prostě B, co je celkem dobrá."

Je to děsivý prostě. Já mám sice k vejšce ještě pár let, ale když si vezmu, že některý lidi se teď rozhodovali, kam půjdou na střední... díky bohu za gympl, já bych se nezvládla rozhodnout ani v tom. Prostě bych šla... někam. Tak to bylo i s tim gymplem vlastně. Prostě někam jít. Pryč. Jediný co vim je, že nechci zůstat v Čechách, že chci jít na vejšku někam pryč, kde mě nikdo nebude znát, kde nebudu mít známý, kde si budu sama vytvářet obrázek, jakej o mě budou mít ostatní... asi prostě chci druhou šanci. Zázrak.

2 Saphire (dirty liar) Saphire (dirty liar) | Web | 8. července 2012 v 8:11 | Reagovat

Alespoň jsi v něčem dobrá, něco ti jde, třeba to kreslení můžeš zlepšit a být "ta B, která umí božsky kreslit". Jenže, komu by se něco chtělo..

3 Rioot Rioot | 8. července 2012 v 15:08 | Reagovat

boože moj, lebo všetci v niečom vynikáme.
a wtf, nikdy v ničom nebudeš najlepšia? vždy sa nájde niekto kto si bude mysliet že v tej veci je lepší niekto iný.
CHCEM MAT TVOJE PROBLEMY, DOPEKLA

4 Kim Kim | Web | 9. července 2012 v 16:50 | Reagovat

Ahoj. Jojo, studuju obor nutriční terapeut. Přijímačky jsou jinak náročný do Prahy, Brna nebo Č.Budějovic- kde studuji já. Do Brna se hlásí spoustu lidí, bohužel jsem byla pod čarou ikdyž jsem přijímačky udělala. Na tenhle obor jsem fakt chtěla a tak jsem si pro jistotu dala přihlášku i na VOŠ. V Č.Budějovicích nijak zvlášť náročný přijímačky nebyly- chemie, biologie člověka. Co se týká studia, po prvním roce říkám, že se to dá zvládnout, nejde to úplně flákat, ale taky v tom nemusíš vyloženě ležet. Těžká je chemie, která je ale jen v prváku. Bohužel mám ale někdy pocit, že záleží hlavně na nás samotných jak se budeme snažit aby jsme v tomto oboru byly dobré, praxe nám zatím vůbec nic nedala...Je to těžké. Já jsem ráda, že jsem v Budějovicích, protože v Brně či Praze bych to třeba nezvládala... co já vím. :)
Četla jsem tvůj článek a musím přiznat že mám někdy stejné myšlenky jako ty. Taky mám strach co se mnou třeba za 3 roky bude... jestli se někde chytím, chci někam patřit. Záleží vždycky na tobě, jestli jsi cílevědomá, jestli něco dokázat chceš, pak to určitě půjde. Jsi mladá, jako i já a když tě studium nebude bavit můžeš zkusit něco jiného. Taky se pořád hledám. :)

5 Saphire (dirty liar) Saphire (dirty liar) | Web | 9. července 2012 v 19:37 | Reagovat

to se tak špatně říká..píše...

6 B. B. | Web | 10. července 2012 v 23:08 | Reagovat

[3]: v tom případě ti přeju, abys ty problémy měla.:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.