// right...

14. května 2012 v 19:30

Snažit se nepomáhá. Snažim se bejt v pohodě. Měla jsem narozky, v pohodě, bylo mi fajn, udělala jsem si velký plány a začala s nima něco dělat.
Stačí malá záminka a všechno jde zase zpátky do prdele. Co by ne..
Dostala jsem od kamarádky velkou čokoládu, načali jsme jí ve škole a snědli ve třech. Od další kámošky jsem dostala stejně tak čokoládu a tu jsem si hezky odpoledne snědla sama.
Nenávidím za to je i sebe.
Je to kravina?
Moc to řešim?
Proč mě něco takovýho dokáže dostat do větší deprese než cokoliv jinýho?
Samozřejmě jsem přišla domů a pokračovala. Vždyť už je to stejně jedno. Ať to zase skončí "špatně".

A opět jsem na dně.
Nenávidim se, tak moc, že mě to dusí, drží mimo všechno a všechny.
Nedokážu s nikým mluvit a tak mi nikdo nerozumí.

Samozřejmě že vím, že si za to můžu sama.
Znechucená existencí, beznadějně debilní člověk.
Nedivím se lidem, že odchází pryč.
S M, se kterým jsme se dohodli, že "budeme kamarádi, protože se máme pořád rádi" se samozřejmě v podstatě vůbec nebavíme. Nedokážu za ním jen tak jít a mluvit s ním. Je jednodušší nechat ho bejt.. Je jednodušší nemyslet na to, co bylo, co mohlo bejt kdybych nebyla blbá. Nemůžu na něj myslet. A stejně mu bude líp, když mu nebudu zasahovat do života. Přála bych si, aby si někoho našel. Někoho, kdo ho bude milovat a s kým bude šťastnej. Vážně bych ho chtěla vidět šťastnýho.



Kolikrát ještě spadnu, kolikrát se budu ještě muset zvedat?

Nemůžu, teď si to nemůžu dovolit, teď ne, prosím.
Už nechci.
Kolikrát to ještě vydržim?
A má to vůbec cenu?
 


Komentáře

1 Zaff Zaff | 14. května 2012 v 21:24 | Reagovat

ja uz mam pocit, ze nema..
stale dokola to iste
:(

2 LamyLucy LamyLucy | 15. května 2012 v 4:08 | Reagovat

Vím, že se zvedneš pokaždý, když klopýtneš. Nepadáš, ale klopýtáš.
To děláme všichni, akorát překážky máme různojaké ...

Věř v sama sebe <3 !

3 lightenka lightenka | Web | 15. května 2012 v 10:46 | Reagovat

Musíš si prostě dát den D, den od kterého se rozloučíš s čokoládou a tím vším a odpočítávej dny od toho dnu D které jsi vydržela. Za chvilku to bude týden, za chvilku dva  a řekneš si: to už nezahodím, ušla jsem moc dlouhou cestu. A tehdy si uvědomíš že tu čokoládu vlastně už ani nepotřebuješ!

4 A. A. | 15. května 2012 v 13:52 | Reagovat

Ach božínku.
Rozohdně nemůžeš nenávidět kámošky, co ti daly čokoládu. Ony nevěděj, co za problémy máš, snažily se bejt jenom slušný :). To žes jí snědla. Měla jsem narozeniny. Proč bys kvůůli tomu měla depkařit? :/ Nenech se od jídla ovlivňovat.
A o M. se nezajmej. Já si taky myslim, že je lepší ho nechat bejt, pokud s nim nedokážeš ještě mluvit. To jednou přijde, jednou až se budete bavit to dokážeš a nebude ti to připada blbý ani nic. Ale asi né ještě ted.
Mám ted taky nějaký divný období,t ak aspon budem brečet spolu ne? :D
Uspořádáme pořádnej mejdan a bude:D

5 Chantal Chantal | Web | 15. května 2012 v 17:14 | Reagovat

:/ je mi to líto, ale občas prostě takové dny jsou ...

6 Saphire Saphire | Web | 15. května 2012 v 18:30 | Reagovat
7 Cler Cler | Web | 15. května 2012 v 22:23 | Reagovat

Vzdykcy si rekni ze zitra je novy den a skus to znovu, pomaha to ;) hele presne co popisujes o M ja prozivam s V, fakt doslova. Stay strong ;)

8 Fittie Fittie | Web | 16. května 2012 v 15:36 | Reagovat

Měla jsi narozeniny, tak si to nevyčítej! :)
Jinak k tom M&S. Mají tam všechno skvělý. Takže asi tak :D Ale kdyby jsi chtěla něco přesněji tak moji oblíbenci jsou : nudle :), sušenky nej-le-pší, třewba ovesné (oranžový obal) a za hřích stojí i ty pravé britské máslové s kousky belgické čokolády! Aach, ja na ně trefila ve speciální edici kdy byly v božské plechové krabici ve tvaru londýnského double decker!  Pak jsem z tama měla i cereálie , které samozřejmě nezklamaly, nebo z jejich pekárny "musli tyčinku" .. byl to takový plátek z ovesných vloček v tom rozinky a tak :)

9 S. S. | Web | 17. května 2012 v 18:18 | Reagovat

vidím se v tom.. :/
sakra, sakra, sakra

10 KayaSc. KayaSc. | Web | 25. května 2012 v 22:49 | Reagovat

Tys měla narozeniny? 18.?
Opožděně, tenhle článek mi nějak utekl.
Přeju, ať je líp. Psychicky, ať začneš věřit, někomu, něčemu. Ať to nezvdáš, ať to překonáš.

Na moje narozeniny?
Dostala jsem 2 bonboniéry. Obě jsem je snědla.
¨Pocity, stejný jako ty.
Nejhorší, když si dáš už, tak si řekneš, "stejně sem to už zkazila" a dojíš to. a mnohem víc.

"Nedokážu s nikým mluvit a tak mi nikdo nerozumí." chápu.
celý,
jako kdybych to psala sama.
Dokážeš vyjádřit, co já nedokážu.
a teď momentálně blok.
dusim se sama sebou.

Jestli to má cenu? otázka za milion.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.