// Měsíc za náma a před náma celý život.

2. října 2011 v 14:41
ZÁŘÍ
Takže na začátku září jsem si napsala pravidla, co chci dodržovat. Chtěla jsem být dokonalá a hned všechno zvládnout. Jenže jsem si uvědomila jednu věc. Všechny ty pravidla jsou sice moc pěkný a všechny bychom je chtěly dodržovat. Jenže...každá jsme jiná, nemůžeme po sobě chtít změnu k nejlepšímu ze dne na den. Musíme se prostě smířit s tím, jaké jsme a potom to začít postupně měnit tak, abychom se sebou byly spokojenější. A ne ze sebe chtít udělat někoho úplně jiného a potlačit to, co jsme.
Chtěla jsem spát aspoň 7 hodin, vypít aspoň 2 litry vody denně, každej den dělat nějakou aktivitu, neujídat nic mezi jídlama, perfektně jíst, nepřejídat se, nezvracet.. Nedodržela jsem ani jednu z těch položek...:D
Ale posunula jsem se o obrovskej kus dál. Začala jsem s Miou bojovat. Záchvatů bylo jen pár. Přestala jsem si zapisovat jídelníčky a počítat kalorie, bylo to těžký, ale je to nejlepší, co jsem mohla udělat. Kontroluju se pravidelně a ne plánováním jídelníčků, který stejně poruším.

Tumblr_lrvk4uxpet1qmqbmko1_500_large


A hlavně je mi psychicky daleko líp. Hlavně kvůli M. Nemůžu říct, že by to bylo všechno ideální a celkem mě děsí tou rychlostí, jakou se žene do vztahu - chci říct, jsme spolu asi týden a on mi píše smsky typu "moje srdce buší jen pro Tebe", což mi přijde vážně až příliš vyslazený a přehnaný a taky na mě "nemůže přestat myslet". Ne že by mi to ale bylo nepříjemný, je mi s ním fajn, takže to nechám plynout a uvidím, jak to bude.
Do toho mi pomohl ex-přítel, kterej má ze všech "reálnejch" lidí největší ponětí o tom, co mi je, psychicky myslím. Neví O Mie a o spojitosti s jídlem, jinak ale ví většinu. Mám prostě pocit, že mi rozumí a vždycky do mě tak hrozně moc vidí..problém je v tom, že já ho běru (chci brát) jen jako kamaráda, ale on to tak brát nedokáže. Zatím.

Doma to nevypadá nijak extra, pořád máme rozhrabanej celej byt, ale snad se to do týdne/do dvou všechno dá do původního stavu, takže nebudu mít všechno jídlo v pokoji!! Včera jsem se po dlouhý době opravdu potkala s Miou, hlavně kvůli tomu všemu tady.. Přijedu domů a matka píše bratrovi seminárku z dějepisu. No to mě dostalo, hlavně vzhledem k tomu, že já když po ní chci jen aby po mě přečetla sloh jestli to dává smysl, tak nemůže. No co, to je zase téma na jindy.

Jo a další věc, dost jsem se pohádala s kámoškou, začala mi vyčítat, že když mám teď přítele tak se nestarám o kámošky a jejich problémy, což mě teda dost vytočilo - když jsem začínala mít problémy s Miou a byla jsem v prdeli, ona si řešila kluky a ještě to ani neřešila se mnou, ale s krávou, co jí za zády vždycky pomlouvá. V afektu jsem jí trochu vyčetla věci, který jsem neměla a skončilo to tím, že jsem jí naznačila svý problémy, o kterých neměla ani tušení. Přála bych si, abych to neudělala..sice jí mám vážně ráda, věřím jí..ale nemám chuť ani odvahu se jí teď se vším svěřovat.

Tumblr_ls2e8kv10e1qcri28o1_500_large


Na závěr ještě sepíšu pár věcí, co bych chtěla do října a budu se snažit být trochu realističtější než minulý měsíc.. Vlastně můžu jen opakovat ten krásný citát, co jsem tu už publikovala minule. K tomu není nic třeba dodávat, prostě se člověk musí snažit a pak se bude cítit líp. Když bude vědět, že dělal, co mohl.

>> Běž rychleji, jez lépe, pij více, spi déle, snaž se víc, měj vyšší cíle, miluj víc, den po dni. Budeš šťastnější. <<
 


Komentáře

1 S. S. | Web | 2. října 2011 v 15:27 | Reagovat

jsem tak ráda, že je ti líp.. držím ti palce s M.! myslím, že to zvládneš - dostat se z tohoto ven.
Jsi má inspirace.

2 Anabell Anabell | Web | 2. října 2011 v 15:40 | Reagovat

Jelikož mám vlasy sestříhaný, na vrchu hlavy kratší a ve spodu delší, tak je to vidět hodně :)
S M to bude v pohodě, nesnaž se mu psát to samý jako on tobě pokud to tak necejtíš, ale klidně s nim buď, je to fajn :)
Bejvalej mi v jednu chvíli taky dost pomoh, než jsem se dověděla, že o mě zas stojí..teď mu nemám nějak co říct, chci taky kámošení, ale kdo ví, jestli to vůbec u někoho jde takhle..:/
moc hezky napsaný to poslední růřově :)♥
kámoška mi taky řikala, že na ní kašlu, když jsem měla kluka. připouštim, byla jsem radši s nim. ale taky mě to stálo hodně slz a tak..
tak se snaž nějak si ten čas rovzrhnout mezi oba dva a snaž se bejt víc s kámoškou, protože tu budeš mít napořád, kluka ne..

3 Annie Annie | Web | 2. října 2011 v 15:44 | Reagovat

S M. ti moc držím palce :) Třeba mu jednou o tom všem dokážeš říct a on se ti bude snažit pomoct :)
A tu svini Miu nenechej vyhrát!

4 perfect-and-slim perfect-and-slim | 2. října 2011 v 16:56 | Reagovat

nikdo z ná není dokonalý, nic nejde dodržovat dokonale. měli bychom si dávat reálné cíle :) jsem ráda že mín zvracíš mín se přejídáš:) jsem na tom podobně ale občas se mi to stane...občas mám takové stavy deprese a zbytečnosti :(
neboj hladovky si ordinovat nebudu stejně je nedodržím :D

5 KayaSc. KayaSc. | Web | 2. října 2011 v 21:42 | Reagovat

Jo jo JO!
:)
Ano, změna nejde z ničeho nic najednou. Chceme od sebe moc.
Ale děkuju za to, že máš M., děkuju za to, že už se máš líp.
A doufám, že už bude jen pomalu líp a líp.
Věřím, že to zvládneš. A hlavní je, že už si to myslíš ty sama. To je důležitý. Věřit si.

Běž rychleji, jez lépe, pij více, spi déle, snaž se víc, měj vyšší cíle, miluj víc, den po dni. Budeš šťastnější. <<

:)

(čínu, jsem si hlavně nechtěla dát, protože by byla k večeři. Na večeři je to moc. ;)

6 over-and-over-again over-and-over-again | Web | 3. října 2011 v 13:26 | Reagovat

úplně s tebou souhlasím! :) musíme se začít mít rády, a jít na to pomalu, nejde být hubená ze dne na den, i kdyby to bylo super, všechny si ke štíhlosti vykročme smířený se svým tělem a pak se jen můžeme zlepšovat a zlepšovat :))  přesně tohle sem chtěla taky, ale jsem ráda, když naspím šest hodin, vypiju co můžu, ale ujídám pořád :D:D neponaučitelná... jsem ráda, že jsi tam, kde jseš, jsi jedna z těch, kterým opravdu věřím, že to zvládnou a věřím, že se posuneš ještě dál. :))
doufám, že se ti dá všechno brzy do pořádku, i s tou kámoškou, tak s tím klukem a bytečkem. :)

7 Miki Miki | Web | 3. října 2011 v 20:56 | Reagovat

Tvůj dnešní článek je velmi rozumný a plný naděje :-). Je fajn, že sis dala rozumnější cíle a že se nevzdáváš! Drž se!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.