// Těším se, až vypadnu na tábor.

12. srpna 2011 v 21:45
Tak mám zase depku, to už je u mě asi docela standartní. Sice mi skončila brigáda (a peníze přijdou až v půlce září, paráda no - ale aspoň to neutratím ještě o prázdninách), ale není mi dobře, jsem nějak nachcípaná a bolí mě ze všeho hlava, asi i z nevyspání. Zítra ráno zase vstávačka brzo a jedeme s našima nakupovat, ale pak to musím přes výkend vyležet a v pondělí jedu na tábor. Aspoň že tak, doma už je tozase pomalu neúnosný, hlavně ta situace s jídlem. Vážně z toho už blázním, máme provizorní kuchyň v chodbě, vaříme na plynu (=nevařím si, jen máma vaří jednou za týden), jíme stylem "mám hlad-otevřu ledničku-něco popadnu-vestoje sežeru-ledničku zavřu-konec akce". A taky mám v pokoji skříňku se vším jídlem, pečivo, piškoty, všechny zásoby, sladký atakdál. Určitě si dokážete představit, jak mi to pomáhá s mýma problémama s jídlem.

Dneska jsem se odpoledne po delší době parádně přejedla, snědla jsem za odpoledne jogurt, spoustu sýra, strouhanej tvaroh, kakao, piškoty, krajíc chleba s marmeládou, hrušku, rajče a 75g balení "zdravejch chipsů"=sýrový pečený amarantový lupínky. To je asi všechno..takhle napsaný to vypadá ještě odporněji. Zvracet jsem ale nešla, pozor! Jen nevím, jestli je to výhra nebo ne.

Máme na zahrádce spoustu rajčat a v lednici nějakou další zeleninu a taky ovoce tak to možná zkombinuju a zítra si dám ovocno zeleninovej den doplněnej nějakým jogurtem nebo kefírem. Jak já se těším na ten tábor i z tohohle důvodu! Potřebuju nutně nějakej jídelní režim, vždyť my doma ani společně nevečeříme, my odpoledne dojíme zbytky a máma přinese nový, tak se na ně podíváme taky - to mi připomíná, že jsem měla odpoledne ještě kus grilovanýho kuřete, hm.

Na táboře je jídlo stylem
Snídaně - bílej rohlík s máslem/marmeládou/sejrem. Občas tam ale bývalo celozrnný pečivo na zaátku, než ho lidi vybrali. Takže se budu snažit o jeden kus pečiva třeba s plátkovým sýrem. Jen vážně nechci ty bílé rohlíky, už mi ani nechutnají. Minulý rok jsem se je tam zase naučila jíst, to nechci. :(
Svačiny - 1. i 2. - co si pamatuju tak ovoce, jogurty, pečivo s pomazánkou. Modlím se za to ovoce, jogurty bývají takové ty hnusné levné tučné nebo ty pudinky, to jíst nebudu!
Obědy a večeře - teplé jídlo, klasické většinou nezdravé věci. A ještě k tomu hnusné.

Tak si na jednu stranu říkám, jak by bylo supe mít jídelní režim a na druhou jak ty věci tam nechci jíst. :D Co myslíte, že je lepší?...

Každopádně si neplánuju brát s sebou nějaké zásoby jako mussli tyčinky nebo polévané racio chlebíčky, je mi jaský jak by to dopadlo. Ale koupila jsem si dvoje oříškovomandlové tofu, které se nemusí skladovat v chladu, a knackebrot, kdyby bylo nejhůř. :D A samozřejmě nesmím zapomenout na deset balíčků žvýkaček. :D

Je ale zajímavý, že mi nedělá problém držet se v jídle, kdekoliv jsem, dokonce bezvadně (pokud mi někdo něco přímo necpe a nemůžu odmítnout - babička nebo kamarádky mamka), ale jakmile jsem doma, nejde to. Je to kvůli těm aktuálním podmínkám tady? Asi jo. A taky tím, že naše rodina nikdy nebyla v jídle ukázková, mamka se snaží jíst zdravě a jí dost málo, v práci skoro vůbec a pak až něco večer, je ten typ, že přibírá z nejezení. A táta je zase zvyklej jíst nezdravý tučný jídla, maso, to je jeho, nejlíp vepřový a čím tučnější a mastnější tím líp, stačí mu jíst dvakrát/třikrát denně a pořádně se nacpat (říkám tomu velbloudí stravování, taky už mu roste hrb na bříšku, hm.) A bratr byl vždycky všežravec schopnej sníst kdykoliv cokoliv (kromě zdravých věcí, i když - na cca jedno jablko nebo rajče týdně se nechá přemluvit).

18196345_1lw4blar_c_large


Nevím co k tomu dál říct, vy víte... Stále přemýšlím nad smyslem všeho, hledám důvod, proč se ráno těšit na nový den. Snažím se přijít na to, jestli by vážně nebylo lepší se vším skoncovat (nebojte se, i kdybyh stokrát chtěla, jsem moc velkej posera), a není to jen z důvodů všech těch problémů kolem jídla. Je to hlavně o mě. Jsem samotář, kterej mlčky pozoruje svět a přemýšlí, jak je možný, že není takovej, jak by si ho předstvoval, jak ho zná z knížek a z filmů a z vyprávění. Snažím se tolik se neuzavírat do sebe, ale přijde mi, že je to marná snaha. Snad až začne školní rok, zepší se alespoň moje kontakty se školními kamarády a hlavně s nejlepší kámoškou - bydlíme daleko a vždycyky o prázdninách nejsme ani pořádně v kontaktu. :(
 


Komentáře

1 S. S. | Web | 12. srpna 2011 v 21:58 | Reagovat

Ahoj..
U nás doma je to s jídlem podobně jak píšeš - taťka párkrát denně a tučně, bráška všežravec a mamka ta jí sice dost, ale zdravě a má hezkou postavu..
S tím jídlem na táboře, když máš pravidelnej režim a pohyb, je to určitě dobrý.. takže bych ty jídla každopádně jedla, s těma  bílejma rohlíkama tě chápu, taky je nesnesu.. ale tak třeba chleba :)

2 bubblew bubblew | Web | 13. srpna 2011 v 10:06 | Reagovat

určitě je dobře že si nešla zvraceet..u nás je to s tim jidlem tak nějak jinak...myslím že jak budeš na táboře tak tam budeš mít hodně pohybu a snad nebudeš myslet jen na to jídlo

3 Marcheline Marcheline | 13. srpna 2011 v 11:43 | Reagovat

Beruško, ty jsi hroznej negativista. Nejradši bych za tebou jela a někam tě vytáhla, abys přestala depkovat. Já osobně si myslím, že právě v tomhle je zakopanej pes. Mně šlo hubnutí nejlíp tehdy, když jsem byla vyrovnaná a spokojená, teď se v tom taky plácám, takže tě docela chápu. A ty bojový podmínky u vás doma, to musí být taky něco. Každopádně, neznám tě a nevím, co tě baví, ale určitě máš v životě nějaký cíle, tak se zkus zaměřit na ně a všechno půjde líp. Třeba se uč jazyky, čti knížky, co tě baví, dělej nějaký sport, a ono všechno časem přijde. Já se bála, že mi s rozchodem končí svět a že nemůžu být sama, ale vždyť jsme mladý a teď je možnost, jak samy sebe můžeme poznat, zjistit, co nás baví, dokud nemáme na krku chlapa a pár dětí.;-)
Asi jsem se do toho zamotala, ale moje pointa je taková, že bys měla přestat o životě tolik přemýšlet a začít ho žít.;-) myslím na tebe, moje milé Béčko.:-*

4 lamylucy lamylucy | Web | 13. srpna 2011 v 16:28 | Reagovat

Zase smutnej článek, to mě mrzí :( Přála bych ti vnést do života trochu optimistmu.
Jsem ale ráda, že jsi nezvracela!
Přijde mi to na všech táborech podobné. Když se nebudeš přecpávat a na večeře si dáš malé porce, myslím, že to bude v pořádku :) ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.